ZLOMENINA – FÁZE HOJENÍ A JAK PODPOŘIT SRŮSTÁNÍ KOSTI

Druhy zlomenin dle jejich vzniku

V těle dospělého člověka najdeme asi 260 kostí. I když se kostní tkáň může zdát neživá, opak je pravdou. Kostí probíhají nervová vlákna i cévy a bez přestání se remodeluje. Proto nejenže je kost velmi živá, ale může také hodně bolet. Samotná kostní hmota se skládá z minerální složky obsahující sloučeniny vápníku a také fosforu nebo hořčíku a zinek. Minerální složka kosti se proplétá se složkou organickou, kterou tvoří hlavně vlákna pružného proteinu kolagenu. Díky této kolagenní složce je kost pružná. Avšak elasticita kosti má své hranice, jejichž překročení vede ke vzniku zlomeniny, odborně řečeno fraktury.

Jaké jsou typy zlomenin? Mezi 3 základní patří úrazová, únavová a patologická zlomenina:

1. Úrazová zlomenina

Když se řekne zlomenina, zpravidla si člověk vybaví právě zlomeninu úrazovou. Kvůli působení velké síly na kost se kostní tkáň poruší. Podle lomu kosti mohou lékaři označit zlomeninu jako příčnou, šikmou nebo i tříštivou zlomeninu, pokud je kost rozbitá na více úlomků. Někdy jde také „pouze“ o infrakci kosti, kdy je kost naštípnutá. K tomu, jak poznat naštíplou kost od zlomeniny, poslouží rentgenové vyšetření. V našem článku se budeme věnovat především úrazovým zlomeninám.

2. Únavová zlomenina

Zvláštní typ fraktury je zlomenina únavová. Vzniká jednostranným přetěžováním kosti, což vede k „únavě“ materiálu tvořícího strukturu kosti a vzniku zlomeniny. Únavová zlomenina je většinou malého rozsahu, může být například i špatně patrná na rentgenovém snímku. Vzniknout může například u sportovců, pokud významně zatěžují určitou kost při intenzivním tréninku. Týkat se ale může i netrénovaných lidí, pokud se bez předchozí přípravy rozhodnou překonat například dlouhý běh nebo pochod s batohem „na těžko“.

Únavové zlomeniny se týkají především drobných kůstek v noze, úplně nejčastěji jde o 2. nártní kost. Při pohybu se může zdát, že v nártu „jen píchne“, noha může trochu otéct, ale zpravidla bolest není tak intenzivní, aby motivovaného sportovce zastavila. Neléčená únavová zlomenina ale může přinést velké komplikace, proto je o ní dobré vědět a varovné příznaky nepodceňovat.

3. Patologická zlomenina

Patologická neboli zlomenina z nemoci je velmi specifická tím, že k jejímu vzniku nemusí být nutná velká ani dlouhodobá síla působící na kost. Často může patologická zlomenina vzniknout i zdánlivě bez příčiny. Patří sem například zlomeniny v důsledku nádorového onemocnění zasahujícího kosti. Častým typem patologických zlomenin jsou fraktury vznikající kvůli osteoporóze neboli řídnutí kostí.

Při osteoporóze kost ztrácí minerální složky a tím i svou pevnost. Důsledkem jsou nepříjemné zlomeniny i po drobném nárazu. Lidé s osteoporózou se velmi často potýkají se zlomeninami zápěstí, pro starší lidi je velmi nebezpečná zlomenina krčku stehenní kosti. Zlomenina v krčku je vnitrokloubní zlomenina, kdy dojde k fraktuře zúžené části stehenní kosti uvnitř kyčelního kloubu. Protože zlomený krček pacienta na dlouhou dobu znehybní, dostane hlavně starší pacienty do rizika rozvoje komplikací například trombózy, ale především zápalu plic.

Konkrétněji se osteoporóze, jejím příčinám, prevenci a léčbě, věnujeme ve článku:

Přejít na článek: Osteoporóza

Uzavřená vs. otevřená zlomenina

Významný problém představují tzv. otevřené neboli komplikované zlomeniny. Úraz se zlomeninou v takovémto případě vede k proniknutí zlomené kosti skrz kůži a vzniku otevřené rány. Hrozí zde především riziko vzniku těžkého krvácení a závažné infekce kosti. Chybou by ale bylo, myslet si, že uzavřená (také se dá označit jako jednoduchá) zlomenina významné riziko krvácení nepředstavuje. Naopak, u zlomenin velkých kostí může dojít k závažnému vnitřnímu krvácení, i když nejde o otevřené zlomeniny.

Příznaky zlomenin

Ne vždy jde zlomenina poznat na první pohled, tyto typické projevy by vás ale měly rychle nasměrovat k lékaři:

• Ostrá bolest při vzniku zlomeniny je velmi typická, dle typu zlomené kosti může mít ale různou intenzitu.
• Otok v okolí poranění opět často odpovídá velikosti a závažnosti zlomeniny, v případě zlomenin velkých kostí může dokonce hrozit až šok.
• Deformace nebo neobvyklá poloha je typickým vodítkem, jak poznat zlomený prst nebo končetinu. Rovněž může jít i o vodítko, jak poznat zlomeninu od naraženiny. V některých případech ale správnou diagnózu musí potvrdit až rentgenový snímek.
• Nemožnost pohybu opět souvisí s velikostí a závažností zlomeniny. Třeba u zmíněných únavových zlomenin nemusí dojít k velkému omezení.
• Cvakání, skřípání nebo odborně krepitace je zvuk, který vydávají úlomky kosti, které se o sebe třou.
• Brnění v okolí nebo v postižené končetině může souviset s poškozením nervových vláken, ke kterému v blízkosti zlomeniny může dojít.
• Krvácení je nebezpečné hlavně u otevřených zlomenin. Krvácet ale může rána i dovnitř a v případě zlomenin velkých kostí může i takto dojít k závažné ztrátě krve.

První pomoc při zlomenině

Obzvláště u otevřené zlomeniny je rychlé poskytnutí první pomoci zásadní a může zachránit pacientovi život. Jak postupovat?

Pokud vidíte člověka s otevřenou zlomeninou:

1. Zamezte vzniku dalšího zranění. Dle povahy situace, při které zlomenina vznikla, zabraňte dalšímu poškození nemocného. Současně ale neriskujte své zdraví a nevrhejte se do nebezpečného prostředí!
2. Zbytečně se zraněným nehýbejte.
3. Pokuste se zastavit krvácení například přitlačením tlakového obvazu.
4. Sterilně ránu zakryjte. Využít můžete například gázu z domácí nebo autolékárničky.
5. Z rány můžete odstranit hrubé nečistoty, nesnažte se ale ránu omývat nebo zlomeninu napravovat. Každý takový zásah u otevřené zlomeniny je potenciálně rizikový a může vyvolat silné krvácení, trombózu nebo velmi nebezpečnou infekci kosti. Raději proto u pacienta vyčkejte do příjezdu záchranné služby.

Při jednoduché zlomenině končetiny:

1. Postiženou končetinu znehybněte.
2. Snažte se s končetinou co nejméně manipulovat. Nikdy se nepokoušejte navracet končetinu do původního stavu.
3. Dopravte nemocného k lékaři. Nikdy pacientovi nedávejte jídlo a pití, protože zlomenina může vyžadovat rychlou operaci.

Kdy kvůli zlomenině volat záchrannou službu?

Nekomplikovaná zlomenina ruky nevyžaduje přivolání záchranky. Závažné zlomeniny nebo okolnosti, které k nim vedly, ale neodkladnou pomoc záchranářů mohou vyžadovat. V jakých situacích se ihned obrátit na linku 155?

• při otevřené zlomenině
• u zlomenin způsobených pádem z velké výšky
• při poranění páteře nebo hlavy
• u zlomenin dolních končetin, pokud nelze bezpečně transportovat pacienta k lékaři svépomocí

Léčba zlomeniny

V každém případě se se zlomeninou co nejrychleji dopravte k lékaři. Základem léčby zlomeniny je:

• Návrat kosti do původní polohy,
• fixace,
• snižování otoku,
• je-li to nutné, podání léků proti bolesti,
• několikatýdenní klidový režim.

Zpravidla lékař zlomeninu zrentgenuje a „dá do sádry“. Kromě běžného sádrového obinadla může využít i lehkou pryskyřicovou variantu, která se ale nehodí pro fixaci zlomenin, kde hrozí, že zlomenina ještě výrazněji oteče. Někdy naopak stačí fixovat zlomeninu nebo naštípnutou kůstku pomocí ortézy, což je běžné třeba u zlomeniny klíční kosti. Například taková zlomená žebra se hojí spontánně bez fixace.

Chirurgické řešení zlomeniny

V některých případech není možné jednoduše kosti srovnat nebo chirurgický zákrok významně zrychlí hojení. Lékař tedy zavede vnitřní nebo vnější osteosyntézu. Lidově řečeno kost sešroubuje. Po zhojení se kovové implantáty zpravidla odstraní, ne vždy je to ale nutné a implantát může u kosti v některých případech zůstat bez nutnosti reoperace.

Jak odstranit otok po zlomenině

Otok je typický a velmi nepříjemný projev zlomeniny. Alespoň částečně zamezit jeho rozvoji lze rychlým chlazením zlomeniny po úrazu. Pokud jde o končetinu, je vhodné ji držet v úrovni nad srdcem, čímž se opět zabrání dalšímu otékání.

Otékat může někdy i končetina v sádře. Pokud otok v sádře brání proudění krve a odkrvuje konečky prstů, může být dokonce nutné sádru rozstřihnout a celý proces sádrování u lékaře absolvovat nanovo. Proto by pacient měl velmi důsledně dodržovat klidový režim a jak už bylo zmíněno, ukládat končetinu do zvýšené polohy, aby nenatékala.

Otoky jsou nejen nepříjemné, ale zhoršují i prokrvení a tím i hojení. Na podporu vstřebání otoku po úrazu je možné užívat léky s escinem nebo flavonoidy, které podporují mikrocirkulaci krve v drobných cévách. Po sundání sádry může se zbytky otoku pomoci odstranit lymfodrenáž.

Fáze hojení zlomenin

1. Granulační fáze (1.–2. týden) – také bývá označovaná jako zánětlivá fáze. Ihned po úrazu totiž začíná v místě zlomeniny srážení krve a zánět, který startuje další hojení. Postupně se v místě zlomeniny vytváří nová vazivová tkáň.
2. Reparační fáze (přibližně 3.–6. týden) – do vazivové chrupavky se ukládá vápník a tím se přetváří v kost.
3. Remodelační fáze (další měsíce až roky) – kostní tkáň v místě zlomeniny se přetváří do původní podoby se stejnou strukturou, jakou má okolní kost. V této fázi lze kost již považovat za prakticky zhojenou.

Podpora hojení zlomenin

Během srůstání zlomené kosti se musí vytvořit kolagen i nově mineralizovaná kostní tkáň. Chcete-li proto hojení podpořit, dbejte na dostatečný příjem:

• Vápníku, který je hlavním kostním minerálem.
• Vitamínu D, který se podílí na vstřebávání vápníku a jeho ukládání do kostí.
• Vitamínu C, který je nezbytným faktorem pro vznik kolagenu v těle.
• Bílkovin, které přináší tělu základní kameny pro tvorbu kolagenu.
• Vitamínu K2, který společně s vitamínem D také podporuje ukládání vápníku do kostí.
• Dalších minerálů jako hořčík, fosfor a zinek, které jsou rovněž důležité pro kosti.

Hojení zlomeniny trvá obvykle 6–8 týdnů. Rychle se hojí dobře prokrvené zlomeniny (například pokud není příliš poškozená okolní tkáň) nebo nekomplikované zlomeniny bez roztříštění, oddálení kostí nebo nutnosti operace. Některé stavy nebo určité chování ale hojení zlomenin prodlužují:

• Kouření – nikotin brzdí růst nových cév v procesu hojení kosti a zhoršuje prokrvení, zároveň zvyšuje oxidační stres a tím i chronický zánět, který hojení opět zpomaluje,
• užívání steroidů včetně protizánětlivých kortikosteroidních léčiv,
• obezita,
• anemie,
• cukrovka.

Rehabilitace po zlomenině:

Imobilizací kvůli zlomenině ochabují okolní svaly. K jejich opětovnému posílení a obnovení hybnosti je nutné cvičení a velká trpělivost. Obnova svalů totiž zpravidla vyžaduje 3x delší dobu, než byla doba fixace v sádře.

Komplikace při hojení zlomeniny

• nesprávná pozice zlomeniny omezující hybnost nebo vyžadující reoperaci
• zvýšené riziko vzniku trombózy v důsledku znehybnění
• dlouhodobá bolestivost v důsledku poškození okolních nervů nebo cév
• omezená hybnost kloubů, pokud do nich zlomenina zasahovala
• zvýšené riziko zlomeniny ve stejném místě kvůli oslabení struktury kosti

Neléčená zlomenina

Není-li zlomenina vyšetřena rentgenem a správně repozicována, může srůst v nevhodné poloze. Trvale tak dojde k omezení hybnosti v místě zlomeniny nebo vzniku chronické bolesti, kvůli nerovnému přenosu svalového napětí v této oblasti. V místě zlomeniny, která se hojí v nevhodné poloze, se může vytvořit pakloub. Pakloub je vystouplý vazivový spoj v místě, kde kost nedokázala srůst. Paklouby se často musí řešit komplikovanými operacemi s vkládáním kostního štěpu.

Prevence zlomenin

Je vůbec možné zlomeninám předcházet? Přestože se nelze nenadálým úrazům se zlomeninou vyhnout úplně, pomocí 3 jednoduchých zásad lze takové riziko výrazně snížit.

1. Pravidelně se hýbejte. Během cvičení se posilují nejen svaly, ale i kosti. Díky pravidelné pohybové aktivitě navíc cvičíte svou flexibilitu a rovnováhu, a tak v případě hrozícího pádu dokážete tělo lépe reflexivně zareagovat a ochránit se.
2. Dbejte na dostatečný příjem vitamínu D a vápníku, které jsou důležité pro silné kosti. Chcete-li kosti podpořit pomocí doplňků stravy, velmi výhodné je přidat k vápníku a „déčku“ i vitamín K2, který pomáhá ukládat vápník do kostí a zároveň brání jeho ukládání jinde v těle například v cévách nebo měkkých tkáních.
3. Zbytečně neriskujte a vyhýbejte se situacím, při kterých hrozí úrazy. Děti se zbytečnému riziku vystavují zpravidla kvůli nedostatku zkušeností. Dospělí naopak mohou lehce ztratit obezřetnost pod vlivem alkoholu.

ZDROJE

• Fracture Healing Overview. Online. NIH. 2023. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK551678/. [cit. 2024-06-07].
• Jak poznat a ošetřit zlomeniny. Online. PRVNÍ POMOC ŽIVĚ. 2023. Dostupné z: https://www.prvnipomoczive.cz/jak-poznat-a-osetrit-zlomeniny/. [cit. 2024-06-07].
• Máte podezření na zlomeninu? Jaké jsou příznaky, kdy zavolat záchranku, proč někdy raději operovat a nedávat sádru a jak předejít žilní trombóze? Online. Český rozhlas Dvojka. 2021. Dostupné z: https://dvojka.rozhlas.cz/mate-podezreni-na-zlomeninu-jake-jsou-priznaky-kdy-zavolat-zachranku-proc-nekdy-8620420. [cit. 2024-06-07].
• PACLÍK, Aleš. 05. Komplikace zlomenin, poruchy hojení, infekce, Sudeckův syndrom a Volkmannova ischemická kontraktura (ver. 2023). Online. 1LF.CZ. Dostupné z: https://lf1.cz/05-komplikace-zlomenin-poruchy-hojeni-infekce-sudeckuv-syndrom-a-volkmannova-ischemicka-kontraktura/. [cit. 2024-06-07].
• Zlomeniny - příznaky, popis a efektivní léčba. Online. Biomag. 2024. Dostupné z: https://www.biomag.cz/zlomeniny/. [cit. 2024-06-07].
• Zlomeniny v dětském věku. Online. 2018. Dostupné z: https://www.ortoweb.cz/ortopedie_ostatni_zlomeniny-v-detskem-veku. [cit. 2024-06-07].

Vápník Vitamín D